| |
Praha Christiana Dopplera
Praha měla v době, kdy sem Christian Doppler přišel, necelých
110 000 obyvatel, 242 ulic, 40 nejrůznějších placů čili náměstí,
89 větších a 100 menších věží a 25 veřejně bijících
hodin . Město bylo stále ještě sevřeno krunýřem hradeb, přestože
ty už dávno ztratily svůj strategický význam a velká část příkopů byla zasypána nebo osazena zelení.
Za hradbami právě začala vznikat nová průmyslová sídliště, především
Karlín, Smíchov a Libeň. Do vlastní Prahy (Starého Města, Nového Města,
Malé Strany a Hradčan ) se však člověk mohl dostat jen jednou ze
sedmi bran. Musel to však stihnout do deseti hodin večer, v zimě
dokonce o hodinu dříve.
Při Dopplerově příchodu se právě začala stavět novogotická
dostavba Staroměstské radnice, vznikaly první činžovní domy ( třeba
Platýz na dnešní Národní třídě). Stavělo se první pražské nádraží
(dnes Masarykovo) , Letohrádek Kinských a dům U Hybernů byly čerstvými
novostavbami, právě se začala budovat městská kanalizace . Profesora
polytechniky jistě zajímala stavba druhého mostu přes Vltavu. 412 metrů
dlouhý a 9 metrů široký most byl pojmenován podle císaře Františka
I. A při zatěžkávací zkoušce v roce 1841 přes něj bylo hnáno 150
kusů dobytka. Dopplera jistě zaujala i právě probíhající výstavba
Karlínského viaduktu, určitě sledoval 1. května v roce 1845 spuštění
prvního kolesového parníku Bohemia na Vltavu, o dvacetsedm dní později
pak mechaniky Borrosche a Evanse, kteří na Źofíně předváděli funkční
model parní lokomotivy. Jistě zaregistroval i otevření prvního
daguerrotypického ateliéru na Koňském trhu v domě U bílého beránka.Pravdě
podobně neměl příliš času navštěvovat první občanskou plovárnu,
která začala fungovat v míst ech dnešního mostu Svatopluka Ćecha v
roce 1840.
25. května 1842 vyslechla celá vě decká Praha se zájmem a napětím
jeho přednášku v Královské české společnosti nauk, ve které prv ně hovořil uceleně
o tom, co dnes všichni fyzikové nazývají Dopplerovým efektem.
Paní Dopplerová se v té době, stejně jako ostatní dámy v Praze
oblékala ve stylu tzv. biedermeieru. Nosila široké sukně, velké velmi
zdobené rukávy a čepce s širokou kremou a spoustou stuh. Také interiéry
byly zařizovány v tomto stylu. Obytné místnosti měly být především
útulné, plné jem ných květinových vzorů a pastelových nebo tlumených
barev, světlého pohodlného nábytku se spoustou skleněných a porcelánových
titěrností.
Doppler jistě neměl ve své pracovně psací stůl se židlí, ale
pult, u kterého si dělal své poznámky ve stoje. Obyvatelstvo Prahy
bylo tehdy asi z poloviny české a z poloviny německé, Čechů však přibývalo
stále více. Často se oba ja zyky velmi prolínaly a mísily.
Zaslechnout tehdy v Praze takovou větu nebylo žádnou vzácností: Když
je her lér často anrufoval, dítě na všechno dobře aufmerkovalo,
mohlo si to dlouho merkovat. „ Rozuměli jste?
V posledním roce Dopplerova pobytu v Praze tu proběhla i první
operace s použitím narkózy, kterou realizoval v klášterním špitále
U milosrdných Na Františku lékař C.Opitz. Od t ohoto roku byla Praha
také spojena telegrafní linkou přes Olomouc a Brno s Vídní. Když v
roce 1847 Christian Doppler Prahu opouštěl mohl už odjet vlakem. Železniční
provoz byl totiž s velkou slávo u zahájen už dva roky předtím.
Otázka je s kým se mohl Johann Christian Doppler v Praze setkat.
Christian Doppler se v Praze například mohl potkat :
- s hrabětem Karlem Chotkem,tehdy nejvyšším purkrabím, který se
významně podílel na modernizaci komunikací v Praze.
- s Františkem Ladislavem Riegrem, advokátem a významným
politikem české reprezentace
- s inženýrem Bedřichem Schnirchem, projektantem nového řetězového
mostu
- s kapelníkem Stavovského divadla Františkem Škroupem , kterého
my dnes známe hlavně jako autora naší státní hymny.
- s Antonínem Langweilem, sluhou universitní knihovny, který v té
době právě dokončil plastický model Prahy. Ještě dnes jej
obdivujeme v Muzeu Hlavního města Prahy.
- s Josefem Mánesem, budoucím autorem výzdoby orloje na Staroměstském
náměstí
- s Josefem Ringhoferem , jehož mědikovecká dílna se brzy
rozrostla ve strojírenský závod
- s Karlem Havlíčkem Borovským, novinářem a spisovatelem, který
tehdy vydával Pražské noviny.
( obrázky
Prahy z té doby )
( nahoru )
( zpět )
|
|