Praha v době Christiana Dopplera !
 
 

Praha Christiana Dopplera
  Praha měla v době, kdy sem Christian Doppler přišel, necelých 110 000 obyvatel, 242 ulic, 40 nejrůznějších placů čili náměstí, 89 větších a 100 menších věží a 25 veřejně bijících hodin . Město bylo stále ještě sevřeno krunýřem hradeb, přestože ty už dávno ztratily svůj strategický význam a velká část příkopů byla zasypána nebo osazena zelení.
 
  Za hradbami právě začala vznikat nová průmyslová sídliště, především Karlín, Smíchov a Libeň. Do vlastní Prahy (Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan ) se však člověk mohl dostat jen jednou ze sedmi bran. Musel to však stihnout do deseti hodin večer, v zimě dokonce o hodinu dříve.
 
  Při Dopplerově příchodu se právě začala stavět novogotická dostavba Staroměstské radnice, vznikaly první činžovní domy ( třeba Platýz na dnešní Národní třídě). Stavělo se první pražské nádraží (dnes Masarykovo) , Letohrádek Kinských a dům U Hybernů byly čerstvými novostavbami, právě se začala budovat městská kanalizace . Profesora polytechniky jistě zajímala stavba druhého mostu přes Vltavu. 412 metrů dlouhý a 9 metrů široký most byl pojmenován podle císaře Františka I. A při zatěžkávací zkoušce v roce 1841 přes něj bylo hnáno 150 kusů dobytka. Dopplera jistě zaujala i právě probíhající výstavba Karlínského viaduktu, určitě sledoval 1. května v roce 1845 spuštění prvního kolesového parníku Bohemia na Vltavu, o dvacetsedm dní později pak mechaniky Borrosche a Evanse, kteří na Źofíně předváděli funkční model parní lokomotivy. Jistě zaregistroval i otevření prvního daguerrotypického ateliéru na Koňském trhu v domě U bílého beránka.Pravdě podobně neměl příliš času navštěvovat první občanskou plovárnu, která začala fungovat v míst ech dnešního mostu Svatopluka Ćecha v roce 1840.
 
  25. května 1842 vyslechla celá vě decká Praha se zájmem a napětím jeho přednášku v Královské české společnosti nauk, ve které prv ně hovořil uceleně o tom, co dnes všichni fyzikové nazývají Dopplerovým efektem.
 
  Paní Dopplerová se v té době, stejně jako ostatní dámy v Praze oblékala ve stylu tzv. biedermeieru. Nosila široké sukně, velké velmi zdobené rukávy a čepce s širokou kremou a spoustou stuh. Také interiéry byly zařizovány v tomto stylu. Obytné místnosti měly být především útulné, plné jem ných květinových vzorů a pastelových nebo tlumených barev, světlého pohodlného nábytku se spoustou skleněných a porcelánových titěrností.
 
  Doppler jistě neměl ve své pracovně psací stůl se židlí, ale pult, u kterého si dělal své poznámky ve stoje. Obyvatelstvo Prahy bylo tehdy asi z poloviny české a z poloviny německé, Čechů však přibývalo stále více. Často se oba ja zyky velmi prolínaly a mísily. Zaslechnout tehdy v Praze takovou větu nebylo žádnou vzácností: Když je her lér často anrufoval, dítě na všechno dobře aufmerkovalo, mohlo si to dlouho merkovat. „ Rozuměli jste?
 
  V posledním roce Dopplerova pobytu v Praze tu proběhla i první operace s použitím narkózy, kterou realizoval v klášterním špitále U milosrdných Na Františku lékař C.Opitz. Od t ohoto roku byla Praha také spojena telegrafní linkou přes Olomouc a Brno s Vídní. Když v roce 1847 Christian Doppler Prahu opouštěl mohl už odjet vlakem. Železniční provoz byl totiž s velkou slávo u zahájen už dva roky předtím.

Otázka je s kým se mohl Johann Christian Doppler v Praze setkat.
Christian Doppler se v Praze například mohl potkat :
- s hrabětem Karlem Chotkem,tehdy nejvyšším purkrabím, který se významně podílel na modernizaci komunikací v Praze.
- s Františkem Ladislavem Riegrem, advokátem a významným politikem české reprezentace
- s inženýrem Bedřichem Schnirchem, projektantem nového řetězového mostu
- s kapelníkem Stavovského divadla Františkem Škroupem , kterého my dnes známe hlavně jako autora naší státní hymny.
- s Antonínem Langweilem, sluhou universitní knihovny, který v té době právě dokončil plastický model Prahy. Ještě dnes jej obdivujeme v Muzeu Hlavního města Prahy.
- s Josefem Mánesem, budoucím autorem výzdoby orloje na Staroměstském náměstí
- s Josefem Ringhoferem , jehož mědikovecká dílna se brzy rozrostla ve strojírenský závod
- s Karlem Havlíčkem Borovským, novinářem a spisovatelem, který tehdy vydával Pražské noviny.

( obrázky Prahy z té doby )

( nahoru )

( zpět )

 
     

designed by patrick  (c) 2000