Strana 5

SAAB JAS - 39 GRIPEN

ZAKLADNI TECHNICKA DATA A VYKONY:
Rozpeti 8,4 m
Delka 14,10/14,75 m
Vyska 4,5 m
Hmotnost prazdneho letadla 6620 kg
Nejvyssi vzletova hmotnost 13000 kg
Nejvyssi rychlost 2126 km/h
Dolet 2500 km
Tah motoru 8200 kg
Dostup 16000 m
POHONNA JEDNOTKA:
Motor General Electric/Volvo Fligmotor RM - 12 (F404-GE-400) o tahu 54 kN, respektive 80,5 kN s pridavnym spalovanim.
VYZBROJ:
V trupu vestaveny kanon Mauser Bk-27 raze 27 mm doplnuji na koncich kridla rakety typu Sidewinder, na dalsich peti zavesnych bodech rizene a nerizene rakety a strely (vcetne typu AMRAAM) k niceni leteckych, pozemnich a namornich cilu.
Pumy, pridavne nadrze, pruzkumne kontejnery, kontejnery pro REB ci dalsi specialni pouziti. Dalsi dva zavesniky pod kanaly privodu vzduchu k motorum jsou urceny predevsim k neseni pridavneho elektronickeho vybaveni.
TYP:
Lehky jednomistny, v cvicne verzi i dvoumistny, jednomotorovy nadzvukovy viceucelovy bojovy letoun.
VYROBCE:
SAAB - Svedsko
HISTORIE:
Vyvoj prvniho seriove vyrabeneho a nasazeneho letounu ctvrte generace byl zahajen pocatkem 80. let. Prototyp jednomistne verze vzletl 9. prosince 1988. Dvoumistny Gripen 29. dubna 1996. Seriova vyroba byla zahajena v roce 1993 a zatim dala na 20 seriovych stroju.
POZNAMKY:
JAS - 39 GRIPEN je schopny z pozemnich letist plnit v zakladnim provedeni jak stihaci, tak i bitevni i pruzkumne ukoly. V roce 2002 ma byt v operacni sluzbe u osmi squadron svedskeho vojenskeho letectva celkem 140 letadel, o ctyri roky pozdeji uz bude mit Gripeny 12 squadron. Usporadani letadla s trojuhelnikovym kridlem a pomocnou pridovou plochou vychazi z tradicni svedske konstrukterske skoly, ktera vzdy navzdory netradicnim vysledkum drzela krok se svetovym vyvojem. Lehky a obratny letoun je vysledkem spoluprace prednich svedskych vyrobcu nejruznejsich odvetvi. Tim vzniklo generaci pozdeji nez jeho konkurenti, skyta JAS - 39 dostatek moznosti pro dalsi vyvoj. Uz dnes Gripen nabizi jako soucast standardniho vybaveni radu prvku, u jinych letadel zavadenych az pri strednedobych modernizacich. Samozrejmosti jsou: znacny podil kompositu na konstrukci, soudoba avionika, ovladani HOTAS, rizeni s prenasenim impulzu vodici (fly by wire), pruhledovy displej a jako hlavni vybaveni palubni desky tri vyceucelove zobrazovaci jednotky.
Svedsko patri k vyznamny vyvozcum vojenskych letadel. Zavedenim viceuceloveho letadla nove generace do radove sluzby vsak ziskalo tesny naskok, ktery bude chtit obchodne vyuzit. Spoluprace s British Aerospace by mela prekonat neduveru k letadlu ze zeme ktera neni clenem NATO. Gripen se univerzalnosti, rozmery, vybavenim i malymi naroky na vzletovou a pristavaci drahu zda byt vhodnym pro mene majetne staty, proto jeho vlastnosti zkoumaji nejen vojensti odbornici stredoevropskych zemi, ale take napriklad odbornici z Chile. Prijeti Gripenu do vyzbroje letectva ACR by pravdepodobne za priznivych financnich podminek umoznilo nasim letcum plnit ukoly bojove pripravenosti na urovni pozadavku pristiho stoleti. Pokud naprevazi politiske tlaky ze zamori, je vaznym kandidatem na novy stroj ceskeho letectva.
GRIPEN NA CVICENI
V zari roku 1997 se uskutecnila dalsi vyznamna faze testu svedskeho viceuceloveho bojoveho letounu SAAB JAS - 39 Gripen. Po tri tydny probihaly na zakladne F7 Satanas a na jinych mistech zkousky jeho nasazeni v bojovych operacich. Soucasti zkousek bylo i trideni intenzivni cviceni, ktere trvalo nepretrzite 72 hodin a ktereho se zucasnilo 900 prislusniku pozemniho personalu svedskeho letectva, z toho 650 vojaku zakladni sluzby. Pri tomto cviceni byly Gripeny nasazeny spolu se svymi predchudci Viggen v simulovanych bojovych podminkach a prokazaly dostatecnou operacni pruznost a spolehlivost. Dulezitou soucasti zmineneho cviceni byla cinnost z rozptylenych polnich letist s uzkymi drahami, jako letiste byla vyuzita i dalnice mezi Likopingem a Trollhattanem. Gripen pritom prokazal schopnost nasazeni i z odlehlych mist s minimalnim pozemnim zabezpecenim. Na kazde ze zakladen, kde cviceni probihalo, bylo zrizeno stanoviste pro meziletove osetreni letadel; chod kazdeho z nich zajistovala petice vojaku zakladni sluzby pod vedenim jednoho dustojnika. Doba osetreni letadla po pristani vcetne doplneni pohonych hmot a pripadneho noveho vyzbrojeni netrvala vice nez deset minut.
V soucasne dobe je v plnem provozu jedna letka Gripenu. V nasledujicich mesicich bude pokracovat zaskolovani "letajiciho" i pozemniho personalu. Do roku 2007 se do vyzbroje svedskeho letectva dostane186 jednomistnych a 18 dvoumistnych stroju. Jak zduraznuje konsorcium British Aerospace- SAAB, Gripen je prvnim operacne nasazenym letounem ctvrte generace a ze vsech modernich bojovych letounu sve kategorie ma nejnizsi provozni naklady. Navic ma perspektivu znacneho vyvojoveho potencionalu pro dalsi desetileti. Jak znamo, Gripen je jednim z uvazovanych typu pro vyzbroj ceskeko vojenskeho letectva.